Návštěva evropského parlamentu v Bruselu

24. – 26.října 2022

S velkou radostí a pokorou jsem přijala pozvání paní europoslankyně Michaely Šojdrové do Bruselu. Dva dny jsem mohla dělat mouchu na stěně a pozorovat, jak ten náš velký Brusel funguje. Konkrétně šlo o zasedání výboru AGRI, který se, jak už název napovídá, zabývá v EU zemědělskými tématy. Reálně to znamená, že téměř cokoli, co Evropská komise v oblasti zemědělství navrhne, musí projít právě přes zmiňovaný, vlastně specializovaný výbor, který se zabývá tématy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, jakosti zemědělské produkce, lesnictví a agrolesnictví a především se významně podílí na utváření evropské Společné zemědělské politiky.

Příklad: Komise ví, že je v rámci Green dealu třeba efektivněji měřit a snižovat emise skleníkových plynů, a tak navrhuje, aby se u větších (tzn. například nad více jak stopadesátihlavé stádo krav) agro-podniků začaly emise měřit. Výbor AGRI na to při zasedání aktivně reaguje a poslanci si postupně předávají slovo. V tomto případě se například návrh komise výboru moc nelíbil. Kráva není auto a zemědělský podnik podle nich není průmyslový závod. Není to správná rétorika vůči zemědělcům a číslo sto padesát hlav je podle europoslanců navíc naprosto náhodně a nesmyslně zvoleno. Téměř jednomyslně se výbor shodl na tom, že takhle by se vůči zemědělcům určitě vystupovat nemělo a poslanci proto navrhnou úpravy textu.

Potravinová bezpečnost

Během mé návštěvy v Bruselu jsem měla možnost se účastnit dokonce několika dalších zasedání. Ať už to bylo zasedání právě o zmiňovaných „zemědělských“ emisích, nebo třeba o tom, jak zajistit v době krize kvalitní potraviny pro všechny. Panelisté představovali svoje životní a podnikatelské příběhy, přednášeli fakta, tabulky anebo čistě komentovali situaci ze svého pohledu. Další z takových zajímavých příspěvků jsme vyslechly na téma potravinové bezpečnosti ze strany Pekka Pesonena, generálního tajemníka COPA-COGECA, mezinárodní organizace zastupující zemědělce napříč celou Evropou.

Potravinová bezpečnost (zjednodušeně řešeno, dostatek potravin pro naší populaci) je pro Evropskou unii velké téma. Jak sám Pesonen říká, žijeme v době, kdy celou věc ovlivňují takzvaná 4C tedy: Covid, Crisis (war), Cost (energies) a Climate (změna klimatu). Je třeba brát téma potravinové bezpečnosti tedy na výsost vážně a připustit si, že bude třeba (a to nejen vhledem ke zelené dohodě) dělat jisté kompromisy. Velmi dobře hodnotil Pesonen veškerý přínos mladých farmářů společnosti. A tak tu na závěr zazněla moc hezká věta: „Reward the young farmer that thinks progresively! “  (odměňte toho mladého farmáře, který myslí progresivně)

Ukrajina

Na celou problematiku potravinové bezpečnosti je samozřejmě těžké se dívat starou optikou, máte-li v Evropě, opravdu na prahu vlastních hranic válku. Celé úterní jednání zasadil do kontextu velmi rychle náměstek ministerstva zemědělství z Ukrajiny, Markian Dmytrasevych. Po jeho úvodním přednesu o tom, že 20% orné půdy na Ukrajině bylo již v únoru tohoto roku zaminováno a tedy nemožno obdělávat, jsme myslím všichni zase dosedli pevně nohami na zem. Následně byla řeč o vyhlídce na další rok a dalším očekávaném poklesu 20%, z celkové produkce. To znamená, že Ukrajinské hospodářství má do dalšího roku vyhlídku maximálně 60% svého výkonu. Řeč byla o tzv. koridorech solidarity, o exportu přes Oděsu, rozdílném rozchodu kolejí mezi EU a Ukrajinou, ale také o výpadcích energií.

Na mně osobně celý Markianův přednes působil velmi silně. On sám byl klidný, zato já, jsem měla co dělat, abych svoje emoce udržela. Když žádal o výpomoc s dieslovými generátory a zároveň hluboce děkoval představitelům EU za všechno, co už pro Ukrajinu EU udělala, bylo to opravdu velmi emocionální.  

Poděkování

Jsem moc vděčná, že jsem se mohla takového zasedání účastnit. Nejde ani o to, co konkrétního se člověk dozví, ale být alespoň na chvíli opět v realitě, kterou jsme se ze těch několik málo měsíců naučili už zase úspěšně ignorovat, je neuvěřitelně hodnotné. A to nejde nutně jen o válku. Jde o celkovou perspektivu, o nadhled.

Děkuji paní Šojdrové ještě jednou za pozvání a královské uvítání do parlamentu. Děkuji za péči, kterou jste mi věnovala a děkuji celému Evropskému parlamentu za práci, kterou dělá.

Kdo je Michaela Šojdrová a Evropská lidová strana EPP, které je Michaela součástí?

Michaela je od roku 2014 poslankyní Evropského parlamentu.  Zde působí od začátku ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a od druhého volebního období také ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). V něm prosazuje lepší životní podmínky pro hospodářská zvířata a hájí zájmy malých a středních zemědělců. Paní Šojdrová je od roku 1989 členkou KDU-ČSL.

EPP

Evropská lidová strana (EPP) je středo-pravicová politická skupina Evropského parlamentu. V současnosti je největší politickou skupinou v Evropském parlamentu. Jejími členy jsou například strany KDU-ČSL a TOP 09 a hnutí STAN.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana).